Sleduj návody s komentářem. Upload obrázků Upload souborů War3Zone.eu Webmail Podpoř náš web a vyber si výhodu




Sponzor VPS:






      

Serialbook - upozornění na nové epizody oblíbených seriálů

Hardware Návody

Moderátor: Hardware a Software poradce

Taktovaní CPU AMD

PříspěvekodDominik199 » čtv 24. bře 2011 13:01:04

Tak hledal sem na netu a našel sem tohle možná pro nekoho se to hodí
Tady to je:

Základ pro taktovaní procesorů AMD



Přetaktování (neboli overclocking) je pro někoho běžnou věcí, a pro jiné zase zapovězenou třináctou komnatou počítačové techniky. Někomu trvá jen pár minut aby z počítače dostali nějaký ten "MHz / koník" navíc, jiní se neodvažují do systému ani podívat. Věřte mi, pokud znáte základy, není to taková věda ani alchymie... Dnes se zase podíváme na základní pojmy, které by měl každý přetaktovávač znát pro platformu AMD

Taktování (nebo přetaktování; anglicky "overclocking") se postupem doby stalo skoro tak běžnou činností, jakou je stavba a úpravy počítačů doma. Samozřejmě nemá cenu za každou cenu taktovat všechny počítače (stejně jako nemá smysl ladit všechny auta), ale většinu domácích počítačů posune přetaktování do takových sfér výkonu, za který byste normálně museli zaplatit mnohem více (především pořízením dražšího procesoru nebo grafické karty).

Co je to taktování …
Taktování je zvyšování výkonu pomocí zvýšení pracovního taktu (rychlosti) dané komponenty nad hodnotu, kterou při výrobě určil nebo nastavil výrobce. Taktovat lze dnes takřka vše - přes procesory (těm se budeme věnovat nejvíce), paměti, grafické karty až po například USB porty. Přetaktovávací praxi si vysvětleme na procesorech Athlon 64 firmy AMD.

Podívejme se ale nejdříve na procesory AMD, které jsou dnesk dispozici. Vybrali jsme modely platformy Socket AM2 (ty používají paměti DDR2), tak i procesory novější platformy Socket AM3 (tato platforma používá paměti DDR3).


Je přetaktování legální?
Taktování bylo donedávna považováno, zejména výrobci procesorů, kteří díky němu přicházeli o část svých zisků, za něco nekalého, za činnost která se je téměř na hraně legality. Pak se objevila malá skupinka výrobců (zejména Abit, ASUS), kteří se rozhodli přetaktování využít ve svůj prospěch a jejich tah se povedl - ty počítačové díly, které bylo možné snadno přetaktovat (například Abit BX6) se mezi uživateli staly velmi populární.

Je tomu už několik let, kdy výrobci procesorů alespoň pasivně uznali přetaktování. AMD ani Intel stále nevidí rádi, že mnoho lidí velmi levně využívá výkonu jejich nejsilnějších a nejdražších výrobků - nic proti tomu ale aktivně nepodnikají (vyrobit obvody zabraňující přetaktování by nebylo zase tak obtížné).

Zcela jiný, aktivní přístup k přetaktování dnes mají výrobci základních desek. Přetaktování procesorů sami ve většině případů přímo podporují - dnes už "fanouškovská" základní deska, která nemá dobré přetaktovací schopnosti je předem odsouzena k neúspěchu. Taktéž výrobci pamětí s taktováním počítají - ba dokonce jsou výrobci, kteří se jím přímo zabývají a dokonce dávají na schopnost přetaktování i záruku!


Proč taktovat …
Důvodů proč taktovat je hned několik. Někteří chtějí "pouze" ušetřit (v opačném případě by museli koupit dražší komponenty), jiní si užívají přetaktování jako sportu - jak jinak vysvětlit sestavy chlazené tekutým dusíkem, jak jinak vysvětlit úpravy komponent tak, aby po nějakou dobu (několika málo testů) podávaly maximální výkon bez ohledu na to, že to zásadně snižuje jejich životnost. Pro většinu uživatelů je však přetaktování způsob, jak si trochu pomoci k nějakému výkonu (v rozmezí +10 až +50%) zdarma. Pokud přetaktování umíte (a používáte pravidlo: přiměřeně, přiměřeně...) ani příliš neriskujete...

Proč netaktovat …
Jako každá věc, má i přetaktování svůj háček. Pravdou sice je, že pokud postupujete pečlivě a opatrně (a netlačíte příliš na "pilu" - nebezpečné je zejména zvyšování napětí), pak přetaktováním příliš neriskujete. Na druhou stranu riziko poškození přetaktované věci, stejně jako celého počítače zde stále existuje - pokud něco zničíte, pak neříkejte, že jste o tom nevěděli.

Další háček je v poskytované záruce. Pokud výrobce nestanoví jinak, je taktování porušením záručních podmínek z vaší strany a je důvodem k zamítnutí reklamace.

Častým argumentem odpůrců taktování, je ať již domnělé nebo skutečné, narušení spolehlivosti počítače. Upřímně řečeno tato teorie má dost mezer, protože nejenom taktování ohrožuje stabilitu systému - nestabilní může být i nepřetaktovaný počítač. Taktovat má smysl jen potud, pokud má systém dostatečné rezervy a nevykazuje v žádném ohledu horší funkčnost (musí tedy np. pracovat spolehlivě i v teplotě okolí +40C) - o opačném případě by vyšší výkon neměl žádný smysl. Nesmíte zapomínat, že ke zvyšování výkonu patří odpovídající účinné chlazení. Nedostatečným chlazením riskujete taktovanou součást, vysoká teplota výrazně snižuje stabilitu a dlouhodobou životnost teplem přetížených komponent.

Procesory AMD - základní pojmy


Externí frekvence procesoru (často označovaná jako "FSB")
Celou rodinu procesorů AMD Athlon 64 (tedy vývojovou řadu K8 a vyšší) pohání externí generátor taktu (někdy označený jako "Core Clock"). Tento obvod určuje základní frekvenci systému - u všech dosud uvedených procesorů AMD má frekvenci 200MHz. Od tohoto základního taktu se dále odvíjí (násobením) výsledná frekvence procesoru, ale také zároveň frekvence paměti (ta se získává dělením frekvence procesoru) a frekvence sběrnice HyperTransport (sběrnice HT spojuje procesor s okolím).

Poznámka: U minulých procesorů AMD (například Athlon XP), stejně jako u procesorů firmy Intel, byla pracovní frekvence procesoru odvozená od frekvence sběrnice FSB (Front Side Bus) - ta spojovala procesor s okolním světem. To je důvod, proč i ve světě Athlonu 64 se externí frekvence procesoru stále někdy označuje jako "FSB". Nedivte se proto, když v BIOSech některých základních desek stále najdete pojem FSB - v některých případech a vzorcích použijeme pojem FSB (kvůli stručnosti) i my.

Pro zvláště zvídavé jedince: Jelikož je externí frekvence používána také pro řízení sběrnice Hypertransport, označuje se externí frekvence jako frekvence HTT nebo LDT. Firma AMD však dnes uvádí pouze oficiální pojem "Clock Generator".


Obrázek

Poznámka: Standardní frekvence externího generátoru taktu u procesorů Athlon 64 (včetně dvoujádrových modelů X2 a čtyřjadrovích ) je vždy 200MHz.

Násobič (multiplier)
Násobič je výrobcem určená konstanta, která určuje na jaké výsledné frekvenci bude procesor pracovat. Pracovní frekvenci procesoru pak zjistíme velice jednoduše:

výpočet frekvence procesoru je následující: FSB x násobič = frekvence


Obrázek
toto je screen z mého PC na můj přetaktovaný CPU pomoci FSB a násobiče protože je to procesor Black edice která ma odemčeny násobič (původně mel 2800Mhz)

Násobič a externí frekvence jsou dvě naprosto základní věci pro přetaktování. Asi si řeknete, že přeci stačí změnit násobič a máme hotovo. Bohužel toho si jsou dobře vědomi výrobci a právě rozdíl v nastaveném násobiči je... rozdíl mezi jednotlivými modely procesorů.

U procesorů AMD Athlon 64 X2 pro platformu AM2, mají všechny procesory externí takt 200MHz, ale:

Athlon 64 X2 3800+ má násobič 10 (2000 MHz),
Athlon 64 X2 4200+ má násobič 11 (2200 MHz),
Athlon 64 X2 4600+ má násobič 12 (2400 MHz),
Athlon 64 X2 5000+ má násobič 13 (2600 MHz).

Časta brzda přetaktovaní

(HT - HyperTransport) je rychlá sběrnice, která spojuje procesor s ostatními obvody základní desky.

Důležité: všimněte si, že procesory AMD dnes mají řadič modulů pamětí zabudovaný přímo v jádru procesoru. Sběrnicí HT tak neproudí data mezi procesorem a pamětí - jak je tomu u procesorů Intel. Sběrnice HT pak ve finále není výsledný pro výkon systému nijak kritická.

I ona je řízená stejným externím generátorem frekvence a i zde je možné najít násobič pro určení výsledné pracovní frekvence. U moderních desek je k dispozici 1x až 5x (některé desky mají násobič HT dělený po 0,5x).

Obrázek

Z toho plyne pracovní frekvence HT od 200 do 1000MHz. Šířka sběrnice HT je 16(IN) + 16(OUT) bitů.

výpočet frekvence sběrnice HT je následující: FSB x násobič = frekvence HT

HT 1x - 200MHz, teoretická propustnost cca 1,6 GB/s
HT 2x - 400MHz, teoretická propustnost cca 3,2 GB/s
HT 3x - 600MHz, teoretická propustnost cca 4,8 GB/s
HT 4x - 800MHz, teoretická propustnost cca 6,4 GB/s
HT 5x - 1000MHz, teoretická propustnost cca 8,0 GB/s
Hypertransport a přetaktování
Sběrnice Hypertransport je v systémech s procesory AMD nejčastějším důvodem neúspěchu při přetaktování. Proč? U většiny základních desek pracuje sběrnice HT pouze do frekvence cca 1100MHz. Pokud přetaktováváme, pak musíme zvyšovat externí frekvenci procesoru ("Clock Generator" aka "FSB"). Pokud ponecháme násobič HT na 5x, pak zvýšení frekvence nad 220MHz způsobí příliš vysokou frekvenci HT (1100 a vyšší). Proto je nutné prakticky ve všech případech snížit násobič sběrnice HT na 4x nebo na 3x (používejte jen celočíselné násobiče).

Tip: jelikož frekvence HT nemá na výkon systému zásadní vliv, můžete násobič HT nastavit při přetaktování přímo na hodnotu 3x. To vám zajistí při přetaktování zdaleka nejstabilnější systém!

Důležitý poznatek pro přetaktování: pro zvedání frekvence procesoru je nutné držet frekvenci HT pod 1000MHz. Z toho plyne požadavek na snížení násobiče na nižší hodnotu. Pokud nastavíte násobič HT (nepleťte si jej s násobičem procesoru - ten je však vyšší) na 3X neuděláte chybu.

Pamětí

když netaktujete přes FSB ale přes násobič tak se frekvence pamětí nezvyšuje ale když taktujete přes FSB tak se rychlost pamětí zvýší a když tak doporučuji pře nestabilitě systému v BIOSU sníži rychlost pamětí na nižší přiklad mate paměti DDR2 800 tak jejich rychlost snižite v bisou na 667

Tip pro maximální výkon: samozřejmě pro "hard core" taktování jsou nabízené speciální paměťové moduly, které zvládají vyšší frekvence a tak si můžete nastavit přesně to, co potřebujete.



napájení procesoru, Vcore
Zvyšování napájecího napětí procesoru je mimořádně citlivá záležitost. Pokud budete zde jednat zbrkle, můžete ohrozit svůj počítač. Frekvence sama o sobě totiž obvykle procesor nezničí, procesory může zničit především příliš vysoké napětí.

Výrobce sám určí jaké napětí je bezpečné a dostatečné pro procesor pracující na určité frekvenci. Většině z vás bude stačit přetaktování na úroveň +10% až 15% bez zvyšování napětí. I tak se dá získat často hodně, protože výrobci dávají často procesorům dost velkou rezervu.

Přidáním napětí zvyšujete spotřebu a snižujete životnost a zvyšujete riziko poruchy. Některé desky vás nenechají nastavit mnoho, ale jsou tu i desky, které umožňují nastavit tak vysoké hodnoty, které nesnese žádný běžně používaný hardware (pokud jej nechladíte tekutým dusíkem).

tip : doporučuji nějaky dobry chladič např. Arctic Cooling Freezer 7 Pro Rev.2 nebo Arctic Cooling Freezer 13, Cool master hyper 212+ nebo jakoukoliv noctuu

S napájecím napětím postupujte vždy velmi opatrně. Pokud je systém nestabilní a zvýšení napětí by v této situaci mohlo pomoci, pak vždy postupujte po nejmenších krocích a nepřekročujte rozumné maximum - tím je zvýšení maximálně o 0,1V (nebo +6% až +10%). U procesoru jsou možné jemnější kroky, ale platí pořád rozumné maximum +0,1V. Lidé věci znalejší jistě chápou, proč si dávám rezervu.

Skype
Kód: Vybrat vše
Pokud chceš vidět odkazy, tak se přihlaš (popř. zaregistruj)!

Databáza serverov
Kód: Vybrat vše
Pokud chceš vidět odkazy, tak se přihlaš (popř. zaregistruj)!
Dominik199
Kamarád
Kamarád
Uživatelský avatar

 
Příspěvky: 478
Registrován: pon 12. črc 2010 20:23:30
Podpora: Tento uživatel zatím nepodpořil naše fórum.

Zpět na Návody

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace