
2.Kapitola - Cesta do města
Khg si s dřevorubcem zpívají na cestu veselou písničku:
„Dva silní chlapy jdou,
lidé zírají,
důvod neznají,
proč ti silní chlapy,
tak vesele si zpívají…..“
Když najedou, před ně vyskočí 6 lupičů, vytasí šavle a vystoupí
ten nejošklivější, Zeus vůdce zdejších lupičů a povídá vykřičeným
hlasem: „Peníze nebo život!“. Dřevorubec uchopí sekeru a hlasitě
zapíská. „Co to děláš?“ zeptal sem náčelník. Mlčel, vůdce
vystrašené ustoupil, co se stane. Nic, jen ticho. „Tak ty si z nás
budeš dělat srandu?“ vyhrkl rozzuřený vůdce a napřáhl šavlí na
Khg, tu najednou, něco zatáhlo do křoví dva lupiče. Zeus se divil
a složil čepel, čekal, co se stane teď, zase ticho. „Tak co se tu sakra
děje?“ Náhle z křoví vyskočil Lykos ve zbroji. Lykos největší vlk světa,
měří do výšky 1 a půl metru a je 2 a půl metru dlouhý, má šedě
zbarvenou srst s bílými ornamenty na těle, krátkou hřívu na hlavě až
po konec krčního obratle. Je vůdce vlků v okolí. Drápy umí zatahovat
jako kočka pro volnější běh. „Ttto jjeee tvůj lylylykos?“ Zakoktal Zeus.
„Ano to je můj ochočený a speciálně vycvičený lykos jménem ‚Lyky‘“.
Lyky zavrčel na lupiče a šel směrem k dřevorubci. Lupiči jen udiveně
koukali a dřevorubec se povýšeně zasmál a dodal „Lyky pozdrav
kamarády“ sotva to dořekl a Lyky zařval z celých sil hlasivek, jak mohl.
Lupičům spadly meče z rukou a pusa jim zůstala otevřená. Khg vesele
zašeptal „Baf“. Lupiči se rozeběhli jako slepice v ohradě. Deokbaeh tiše
zablekotal Lykymu do ucha, a lykos odběhl zase do neznáma kam. Khg
se zeptal dřevorubce „Deokbe, kde si přišel k takovému poslušnému
lykosovi, kde vzal tu zbroj, jak to že tě poslouchal na slovo?“ a tak dál
a dál se Khg ptal. „Dost, trochu zpomal, otázku po otázce jinak bychom
tu byly do večera, vše ti řeknu cestou do města!“. Tak se tedy vydaly
zpět do na cestu do města s novým zážitkem ale i ponaučením: ‚Vždy
se měj na pozoru, nebezpečí číhá všude‘. Zatímco Khg s Deokbaehem
šli vesele po lesní cestičce, rozzuřený Zeus už plánoval ve své skrýši
jak se pomstít oběma nepřátelům, kteří ho dnes zesměšnili před svojí
partou. „Jako první se budeme muset zbavit, lykose jinak se k
dřevorubci nedostaneme!“, vysvětloval ostatním. „Ale jak chcete
zabít toho lykose, pane?“ řekl někdo z davu. „To se budete divit,
jak ho sundám z povrchu zemského, až vám naskočí husí kůže po
celém těle. Muhehehe!!!“ strašidelně se zasmál Zeus. Khg a Deokbaeh
se zatím blíží k branám města, mezitím už věděl Khg, jak si Deokbaeh
jako malý asi tak kolem jeho 4 let koupil od starého pána s jednou nohou
dřevěnou lykose. Dal mu jméno Lyky, od malička ho cvičil, jezdil po světě
a poznával nové věci ohledně likosů, četl naučné knihy o nich atd.… Když
se stal dospělým, začal pracovat a šetřit Lykymu na výzbroj, kterou mu
koupil po 7 letech tvrdé práce jako dřevorubec. Teď mu lyky loví zvěř a chrání
ho před každodenním nebezpečím, které je oba potkávají velice často.
„Tak to je asi vše co bych ti k tomu mohl říci“ řekl Deokbe, Pokarkovi.
„Zajímavý příběh, nechtěl by si ho někdy sepsat do knížky nebo převyprávět
nějakému spisovateli, myslím, že by to byla nejlepší knížka o cvičení divoké
zvěře, jakou kdy lidstvo četlo.“ Pochválil ho a usmál se. „Otevřete bránu
to je zdejší dřevorubec Deokbaeh a jeho pomocník.“ Ozvalo se ze špičky
věže. Stráž spustily bránu a dřevorubec s Pokarkem přešli přes hradby
do města, kde se akorát konaly Velké Páteční trhy. „Tak teď přejdeme dvě
ulice a jsme u velkého učitele Giamastera.“ radostně dodal. „Ahoj Deokbe,
starý brachu jak bylo dnes v lese? Rušno nebo klid?“ zeptal se nějaký mládenec.
„Ale nic moc nuda jako vždy ale dnes sem se aspoň pobavil, viď Khg,
pozdravuj otce a vyřiď mu, že se večer stavím na pivo“. A pokračovali v chůzi.
„Kdo to byl?“ poptal se Khg. „Můj mladší bratr vlastní společně s mím otcem
hospodu u Jezevce tady na rohu.“ Tak konečně přišli k domu učitele, ale bylo
tu nějak prázdno, Deokbaeh si odemknul klíčem, které mu učitel svěřil, dům
byl opravdu celý prázdný.
Kde učitel je?
Tož otázka?
Pokračování příště
.










